Česká Genetická Banka

Některé nemoci, jako např. diabetes druhého typu, jsou provázeny tvorbou nehojících se zanícených a nekrotických kožních lézí (vředy na dolních končetinách), ty někdy mohou vést i k amputaci končetiny. S hojením těchto hlubokých defektů, které mohou sahat až ke kosti, by mohly pomoci kmenové buňky. V této studii autoři testovali účinnost různých typů kmenových buněk, a to lidských kmenových buněk z kostní dřeně (BMSC), z pupečníku (UBMSC) a z tukové tkáně (ADSC). Buňky aplikovali na vředy dolních končetin diabetických myší. Všechny typy více zde >

Některé diagnózy vyžadují resekci plic, tj. odstranění části plic. To může být spojené s komplikacemi, mezi něž patří také dlouhodobý únik vzduchu (DUV). V této studii autoři sledovali, zda je možné pomocí vlastních kmenových buněk snížit riziko vzniku této komplikace u vysoce rizikových pacientů. Kmenové buňky byly navázány na nosič Tissucol Duo, který byl implantován během zákroku do místa sešití zbylých tkání. Ve studii bylo šest pacientů s vysokým rizikem, že se u nich rozvine DUV po resekci plic. Pacienti byli sledováni v průběhu pěti let . více zde >

Crohnova nemoc je chronické střevní onemocnění, které ve svých závažnějších formách může vést ke vzniku perianálních fistulí, tj. píštělí v oblasti konečníku. Jedná se o patologická trubicovitá spojení mezi střevem a oblastí konečníku, která mohou vyúsťovat také na kůži. Léčba bývá složitá, zdlouhavá a nemusí přinést dlouhodobý efekt. V této studii bylo 10 pacientů s Crohnovou nemocí a perianálními píštělemi, které nereagovaly na standardní terapii a docházelo k jejich znovuobjevení (rekurenci). více zde >

Poškození vazů a šlach je problémem nejen u lidí, ale také u zvířat. Pozitivní výsledky na zvířatech pak dávají tušit, že by stejný efekt mohla mít léčba také u lidí. V této studii autoři léčili koně s poškozením vazů a šlach končetin. Ve studii bylo celkem 100 koní, z nichž 66 bylo léčeno vlastními kmenovými buňkami získanými z periferní krve a 34 koním byl injekčně podán pouze fyziologický roztok. Oba typy léčby byly aplikovány přímo do místa poškození tkáně. Výsledek léčby byl kontrolován po cca 56 a 112 dnech. Poslední kontrola proběhla po dvou letech více zde >

Alergické záněty spojivek jsou velmi obtěžující a nemusí se podařit zvládnout je pomocí standardní protialergické terapie. Trvalejším řešením by mohla být léčba mezenchymálními kmenovými buňkami, které mají prokázané imunomodulační účinky a dokáží snižovat zánět. V této studii se autoři rozhodli ověřit tuto hypotézu. Vytvořili myší model lidského alergického zánětu spojivek. Myši se zánětem spojivek rozdělili do dvou skupin. Jedné skupině injekčně vpravili pod spojivku nebo do ocasní žíly lidské více zde >

Akutní nebo chronické selhávání jater může vzniknout na podkladě konzumace alkoholu, drog, léků, v přítomnosti infekční žloutenky typu B a C, i z jiných příčin. Jedinou léčbou je transplantace jater. V této metaanalýze autoři vyhodnotili data 13 studií, v nichž bylo dohromady 854 pacientů v konečném stadiu selhávání jater. Tito pacienti byli léčení podáním kmenových buněk z pupečníkové krve nebo standardní terapií. Autoři se zaměřili na bezpečnost a účinnost léčby. Výsledky studií ukazují, že více zde >

Předmětem této studie byl chlapec, který se narodil ve 27. týdnu těhotenství a vážil 870 gramů. Musel být intubován a převezen na neonatologickou jednotku, kde byl napojen na plicní ventilaci. Během ní došlo ke vzniku plicního emfyzému, rozedmy plic. Ultrazvuk mozku prokázal výrazné krvácení do mozkové tkáně a komor. Chlapci byly sedmý den od porodu aplikovány mezenchymální kmenové buňky do průdušnice, do žíly a do mozkových komor. Neobjevily se žádná komplikace, které by bylo možné spojit s podáním kmenových buněk. Devátý den byl chlapec více zde >