Česká Genetická Banka

Imunomodulační funkce neurálních progenitorových buněk v případě roztroušené sklerózy

Roztroušená skleróza mozkomíšní je autoimunitní onemocnění se zvýšenou aktivitou T lymfocytů, které přestupují hematoencefalickou bariéru a reagují s proteiny myelinové pochvy axonů. Tím dochází k poruše vedení vzruchů obnažených nervových vláken a zániku neuronů s jizvením a gliózou.  Existence neurální progenitorových buněk dává naději na možnou léčbu RS. Pokud jsou transplantovány, mají schopnost diferencovat se do oligodendrocytů a remylinizovat axony i do neuronů. A nejen to, dle nejnovějších výzkumů se zdá, že jsou tyto buňky aktivní i v případě ovlivnění autoimunitního zánětu. Na zvířecím modelu RS bylo ověřeno, že transplantace neurálních progenitorových buněk má imunomodulační efekt. Dochází k snížení produkce chemokinů a jejich signalizace, a tím i snížení zánětové reakce. Po podkožním podání progenitorových buněk nemocným zvířatům došlo ke zlepšení stavu zvířat, zpomalil se nástup nemoci, zredukovala se demyelinizace a neuronální dysfunkce. Toto zlepšení je dáno snížením množství T lymfocytů, které infiltrují a ničí nervovou tkáň. Také se zmenšila astroglióza, tj. nedošlo k abnormálnímu nárůstu astrocytů jako náhrada za destruované neurony, a počet mikroglií, což jsou rezidentní makrofágy a mohou podporovat zánětlivou reakci.  Tento efekt byl zkoumán dále a objevilo se, že je v CNS snížena produkce chemokinů přitahujících lymfocyty i exprese receptorů pro ně.

Transplantace neurálních progenitorových buněk tak vede jednak ke snížení zánětu a ochraně nervové tkáně, ale také k regeneraci poškozených tkání, tj. k remyelinizaci a náhradě ztracených neuronů.

Immunomodulatory Function of NPCs Improves Recovery in Animal Model of Multiple Sclerosis