
NATURE: 12. 5. 2016
Zvrácení demyelinizačních procesů v mozku kmenovými buňkami
Demyelinizační nemoci jsou velmi závažné. Myelin, který tvoří myelinové pochvy na nervových vláknech, axonech, zajišťuje správný přenos vzruchů. Pokud se tedy „ztrácí“ a axony se obnažují, dochází k narušení a zpomalení vedení vzruchu. Může k tomu dojít v centrální nervové soustavě, ale také na periferních nervech.
Současná léčba dokáže postup demyelinizace zpomalit, zmírnit symptomy, ale nedochází při ní k obnově myelinu.
V této studii se vědci zaměřili na demyelinizační procesy a možnost zvrácení jejich postupu pomocí mezenchymálních kmenových buněk získaných z kostní dřeně.
Léčebný pokus byl prováděn na myších s demyelinizací v centrální nervové soustavě, tj. v mozku. Jelikož působí kmenové buňky nejvíce v okolí místa podání, aplikovali je nemocným myším do mozkové komory, aby došlo k remyelinizace v celém mozku. Díky tomuto umístění se mohou mozkomíšním mokem roznést po celém mozku nejen kmenové buňky, ale i faktory, které kmenové buňky produkují a posilují nervové kmenové buňky, tedy ty, co v mozku máme. K tomu také došlo, aktivovaly se progenitorové buňky oligodendrocytů a tvořily se zralé oligodendrocyty, které jsou zdrojem myelinu.
Při provedeném elektrofyziologickém vyšetření a za využití elektronového mikroskopu se ukázalo, že v mozku došlo k obnově myelinových pochev a tím došlo k obnovení správného vedení vzruchu.
Jak je tedy patrné, nejenže se kmenové buňky dokážou přeměnit na buňky jiných tkání, tedy i na ty nervové, ale díky působkům, které produkují, mohou posílit vlastní reparační a remyelinizační procesy v mozku.
http://www.nature.com/cddis/journal/v7/n5/full/cddis2016130a.html
-
22. 05. 2025
Kmenové buňky z placenty v léčbě osteoartritidy
-
12. 05. 2025
Účinnost a bezpečnost léčby jaterního selhání kmenovými buňkami
-
12. 05. 2025
Kmenové buňky v očních kapkách jako léčba suchého oka u Sjögrenovy nemoci
-
30. 04. 2025
Lidské kmenové buňky v léčbě deprese a úzkostí u myší
-
23. 04. 2025
Bezpečnost a účinnost kmenových buněk v léčbě cukrovky typu I a II