Související

Lidské mezenchymální kmenové buňky jako prevence neurologických komplikací po radioterapii

Lidské mezenchymální kmenové buňky jako prevence neurologických komplikací po radioterapii

Radioterapie je sice vysoce efektivní léčbou u mnoha typů nádorových onemocnění, má však také negativní dopady. U nádorů mozku a hlavy dochází k poškození mozku a neurokognitivních funkcí. Vědci se snaží najít možnost, jak nervový systém pacientů ochránit. Jednou z možností mohou být i mezenchymální kmenové buňky. Autoři vytvořili myší model nádoru mozku a tyto myši podstupovaly radioterapii. Myším byly intranasálně podány kmenové buňky. Kmenové buňky se dostaly do bulbus olfactorius a frontálních laloků. Buňky perzistovaly v mozku minimálně 50 dní.

Díky transplantaci došlo ke zlepšení neurologických funkcí, tento efekt se ověřoval pomocí série testů chování, hodnotila se motorická koordinace, svalová síla, čich a kognice. Po iradiaci došlo k poklesu ve všech zmíněných funkcí. Myši např. nebyly schopné rozeznat dva pachy, zkoumání nových předmětů. Myši, které dostaly kmenové buňky, vykázaly lepší výsledky než myši pouze ozářené. Dále se také prokázalo, že kmenové buňky ovlivňují expresi genů, které se zapojují do zánětlivé reakce. Histologická analýza vzorků ukázala, že radiace způsobuje reaktivní gliózu, aktivuje mikroglie, je zvýšená aktivita iNOS, c-AMP, zvyšuje se koncentrace prozánětlivých cytokinů IL-2, IL1beta. U myší s kmenovými buňkami se tyto hodnoty normalizují. Podání kmenových buněk athymickým myším, kterým byl implantován gliom a byly ozářeny, nevedlo k signifikantnímu prodloužení doby přežití. Je však pravdou, že nejdelší doba přežití byla registrována právě ve skupině myší, které byly ozářeny a léčeny kmenovými buňkami. Autoři se domnívají, že těchto poznatků by se dalo využít také v klinické praxi u pacientů, neboť aplikace kmenových buněk nevykazovala žádné nežádoucí účinky.

Zdroj: Frontiers in Cellular Neuroscience